Složí kalhoty, ve kterých spal, na polštář s perfekcionismem mu vlastním. Rychlá studená sprcha po ranním běhu, pak půlhodinová meditace. Zhluboka dýchá ještě pár minut poté, co ji ukončí. Vstane, oblékne si kalhoty, košili, uváže kravatu, oblékne sako. Zapne mobil, vezme klíče od auta a složky, které si bral přes noc na přestudování domů.
Nezjistil nic závratného, ostatně, to ani nemůže. On je voják, ne detektiv, na tohle nikdy moc nebyl, na druhou stranu ale má smysl pro detail. A mohl z toho poznat aspoň to, kde se teď Boss nachází. Je poslední na jeho seznamu, všechny ostatní už spolu s interpolem chytili. Nenápadné černé auto, které mu bylo přiděleno jako služební po tom, co prošel prověrkou, odemkne centrálem, nasedne a dojede k ústředí.
Už u vchodu potká Herbse.
„Dobré ráno,“ pozdraví ho nadšeně.
Přikývne mu na pozdrav a podrží mu dveře. Herbs se zasměje, že tolik pozornosti se mu nedostalo ani na prvním rande a jeho pohled zjemní, jako kdyby se usmíval. Herbse to nepřekvapí. Vyjedou spolu výtahem do šestého patra budovy, zatímco Herbs vypráví jakousi vtipnou historku. Na chodbě je odchytí šéf kriminalistiky.
„Máme ho!“ křikne na ně.
„Jak – máme, čekej, myslíš – našli jste ho?!“ blekotá Herbs.
Jeho tep se o něco zrychlí, v žaludku jako by se mu vysypal led. Mají ho. Posledního z nich, toho největšího. Hierarchický boss, pro kterého ho trénovali. Pro kterého vytrpěl tolik bolesti. Kvůli kterému neměl dětství, kvůli kterému ho mučili, trestali, ponižovali a týrali tak dlouho, dokud z jeho lidskosti nezbylo než logika a chladná racionalita.
Rychlým krokem se vydá za Neilem do kanceláře, s několika dalšími agenty stojí u stolu, na kterém leží několik dokumentů. Objednané zbraně, několik ukradených velice drahých aut, dvě fotky z bezpečnostních kamer. Shodující se otisky, zabalená barová sklenka a fotky. Jak si skrývá tvář do límce kabátu, další hned nato, jak se rozhlíží přes ulici, pak jak jde k autu, nasedá do něj, muž v obleku za ním zavírá dveře, auto odjíždí. Ztuhne mu čelist - nic neřekne, jako vždy, ale Neil to na něm vidí.
„Musíme vymyslet plán,“ řekne tiše.
On ví. Nemůžou tam vpadnout, postřílet je a zase odejít. Tenhle chlap to má dobře rozvržené, kdyby se mu něco stalo, další musí zasáhnout. Tenhle ještě navíc dělá pro vládu, půjčuje jim prachy a prosazuje svůj vliv. Platí daně a dává peníze na charity a kulturu, takže ho mají rádi i místní. A má úžasné styky, doopravdy. Ambasáda, nejvyšší soud, Interpol, soukromé firmy s vyšším obratem, než co stihnou politici nakrást za volební období, a ostatní lidi, pohybující se na černém trhu, se ho bojí jak čert kříže.
„Nebude to snadné, musíme ho chvíli sledovat, nenápadně a velice obezřetně. Zjistit jeho denní plán, co dělá, kam chodí, proč a s kým a nejlépe i o čem se baví. Zařiďte to, pošlete na to ty nejzkušenější,“ rozkáže Neil.
Agent jako jediný zůstane v Neilově pracovně i po tom, co ostatní vypadnou.
„Nezvládli bychom to bez tebe,“ řekne Neil, když osamí. „Je to jenom tvoje zásluha, že jsme ho našli.“
Nic neřekne hlavně proto, že skutečně nemá co. Jen ho našli. Nic na něj nemají, nic nemůžou udělat, protože nemají přímý důkaz. Jsou jenom dohady, zmizení, tuny drog, únosy, jeho odnikud se objevivší miliony, podivné sebevraždy a jiná úmrtí okolo něj… ale neexistuje důkaz, že by něco bylo spojováno přímo s ním.
„Vystupuje pod jménem Strikorov, ale jsme si téměř jisti, že to není jeho příjmení. Nemáme jméno, tedy to skutečné, ale měl jsi pravdu, všechny naše zdroje o něm mluví jako o „Velkém Bossovi“, nebo jen „Bossovi“, jak zjistil Thom, než ho…“ jeho hlas klesne, ale hned se zase vzpamatuje a nabere na původní dikci. „A shoduje se i popis osoby.“
Voják si stále prohlíží fotky. Nemůže si vzpomenout, jestli ho někde už viděl nebo ne. Může mít někoho, kdo za něj může vyjednávat obchody. Kdo může nasazovat holou kůži. Nemusí to být on. Čekal někoho staršího. Pozorně prozkoumá jeho tvář na fotce; šedomodré oči, černé vlasy, vráska na čele od soustředěného výrazu, rovný nos, úzké rty, perfektně oholená tvář, výrazné lícní kosti, kulatá brada. Neobyčejně přitažlivý. Bude mu snad okolo čtyřiceti?, možná ani ne.
Čekal někoho olyslého a nechutného už od pohledu, zlého člověka, ale... Ne, ne, nepamatuje si o něm nic. Nic, co by mu říkali na výcviku, dokonce ani nic, co by si pamatoval z dokumentů, které kdy viděl u otce. A že jich viděl. Nedokáže si nic vybavit. Spousta informací o lidech okolo, co pro něj pracují, kteří ručí a podobně, ale přímo o něm ani slovo. Nezná ani jeho jméno.
Vzhlédne. Neil se na něj dívá a vyčkává. On toho pořád moc nenamluví.
„Pošleme tam výzvědný tým. Dáme mu do cesty pár našich, a zároveň zajdeme za ním i v přestrojeních. Musíme se k němu dostat co nejblíže a najít přímý důkaz. Stačil by jeden, aby ho zašili na doživotí a zbavili funkcí, ale musíme zajistit i lidi okolo něj. Musí mít nějakého nástupce nebo lidi, kteří se postarají o bysnys, kdyby jeho zatkli,“ podotkne Neil.
On si prohlíží fotky na stole, vezme do ruky zprávu ze sledovačky a rychle ji přejede očima. Ne, nevidí nic podstatného. Nic, co by prozrazovalo něco nového. Ochranka, hlídané prostory. Mají značku auta, tak asi zjistili jméno Strikorov.
„Chtěl jsem ti jenom poděkovat,“ ozve se Neil.
Přikývne a vzhlédne. Pokud Neil ještě něco potřebuje, řekne mu.
„Zjistíme, kde bydlí. Vyšleme tam zvědy, obhlídnout situaci. Chceš být mezi nima?“
Přikývne.
„Dobře, dám ti vědět. Dneska si vem na starosti papírování z minulého případu, ještě to není hotové. Chtějí hlavně tvoje hlášení, tak na tom prosím zapracuj.“
Odejde z jeho kanceláře a jde do své vlastní, kterou sdílí s Herbsem. Tedy, původně tu byl sám, tak si to přál, ale Neil pak trval na tom, že by měl mít vedle sebe někoho, kdo ho naučí mluvit a vyjadřovat se, tak mu přidělili mladinkého Herbse.
„No páni, totálka jsem nečekal, že ho fakt najdeme. Ten chlap je prostě duch, rozumíš, a konečně, po čtyřech letech, ho máme. Jsi třída, Elli, prostě machr. Hele, udělal jsem ti ten tvůj čaj, jestli chceš? Kdy posílají výzvědnou jednotku, už dneska, nebo ještě pořád sbírají informace? Jsem jenom mladší agent, oni mi nic neřeknou, no tak, Elli, mluv!“
Ano, párkrát ho chtěl zabít, ale Neil to zakázal.
Komentáře
Okomentovat