Neil se velmi výmluvně ptal na pokrok akce Strikorov dalšího dne odpoledne, vojákově pohledu se však vyhýbal. Agent sám měl svou teorii, měl i svůj plán, ale byl si jistý, že Neil s tím nikdy souhlasit nebude. Dokud nebude mít jinou možnost.
„Zjistili jsme, že jedinou slabinou Strikorova jsou… mladí chlapci,“ ujme se slova Richie. „Je možná cesta právě tudy. Můžeme si zkusit spřátelit jedno z těch dětí a pokusit se proniknout do Strikorovovy linie.“
Pomalé, nejisté a velmi nebezpečné, usoudí voják.
Nyní se pohledy komisaře a jeho žoldáka spojí – a Neil ví, že má jiný plán. Rychlejší, jistější a mnohem nebezpečnější. Proto se společně zavřou v jejich pracovně, agent však zůstane blízko dveří a jeho postoj je pevný, drsný. Neil si všimne, avšak slona v místnosti ignoruje. Vzpomene si na slova Herbse: doufej, že tě nevyhodnotí jako nepřítele. Neil by proti nájemnému dokonale vycvičenému zabijákovi neměl šanci.
„Vím, že máš jiný plán,“ ujistí ho nadřízený a velmi se soustředí na klidný tón. „Tak mluv.“
Voják ale není moc na mluvení, to Neil ví. Nečeká ovšem, že dostane do rukou složku – agent si už pár týdnů neoholil hlavu, vypadá mladší, nevinnější. Připomíná sotva dospělé dítě spíš než trénovaného zabijáka. Neil si dá dvě a dvě dohromady a výsledek ho moc nepotěší, podle jeho výrazu.
„To přece nemůžeš myslet vážně.“
Soustředí se, aby nekřičel, tohle už jednou zpackal. Agent znovu hledí do zdi, jeho pohled však ještě není skelný.
„Je to nebezpečné, agente. Nemůžeme si dovolit obětovat jednotku takovým způsobem. Může tě kdokoliv poznat, může tě kdokoliv prozradit. Elliote,“ osloví ho komisař. „Nemůžeš… já vím, že není snadné se vyrovnat… ale to přece neznamená, že musíš dělat takovéhle věci.“
Zabiják se už nadechuje k odpovědi. Už by Neilovi řekl svoje, kdyby do místnosti nevtrhl Richie. „Máme další.“
Voják nechá Neila stát v místnosti o vteřinu déle, on sám musí vidět poslední zásilku – drogy. Čekají zásilku bílého masa nebo zbraně, ale poslední dobou to jsou už jenom drogy a některé nelegální sloučeniny. Došlo k nějaké změně? Proběhlo bez jejich vědomí nějaké jednání?
„Jako by ho někdo kontroloval,“ zamumlá Richie, když se dívá na krátké video pořízen v přístavu. Velký boss si sám přišel zkontrolovat, co přijelo.
„Mohli se dohodnout. Může dělat totéž co Manning,“ míní Neil.
Voják sleduje hlavně dva chlapce, kteří ho doprovázejí. Je to zvláštní, sledovat muže, o kterém ví, že je to nejhorší z nejhoršího, a přitom mít informaci o tom, že se stará o děti svých padlých nepřátel. Nezapadá mu to do roviny toho, co zamýšlí. Je v tom něco víc? Mučí je jiným způsobem?
„Potřebujeme se dostat dovnitř. Potřebujeme mít člověka vevnitř, Neile,“ řekne mu Richie.
Zabiják se podívá do očí svému nadřízenému.
„Ne, Elliote. Jsi příliš mladý. Mohl by… a kdyby po tobě chtěl i-,“ Neil se odmlčí a zatřese hlavou. „Ne. Elliote, nenechám tě projít si něčím takovým.“
Nikdy si na to jméno nezvykl. Jméno není něco, na co má nárok. Nepotřebuje jméno, je voják. Potřebuje úkoly a akce. Nepotřebuje Neila, aby mu připomínal, co si zažil a jak by se s tím měl vyrovnat. Nepotřebuje nikoho, kdo si myslí, že je neschopný se o sebe postarat, nebo že neví, co to znamená akce. Nikdo z něj nemůže udělat člověka. Ne po tom, co zabil všechny v sídle, které mu mělo být domovem.
Neil a jeho svěřenec si několik minut hledí do tváře, načež Neil uhne. Nemá na to, dívat se tomu zabijákovi do očí. Nemá na to, aby viděl dítě, které nikdy dítětem nebylo.
„Pane?“ ozve se ode dveří Herbs. „Tohle byste měl vidět.“
Neil se vydá za Herbsem a Richie i voják jsou mu v patách.
„Nemáme čas na vymýšlení složitého plánu, pane,“ drmolí Herbs a zapne záznam z bezpečnostní kamery dvě ulice od Strikorovova sídla. Dva chlapci a čtyři Strikorovovi lidé. Vteřina a jedna zbraň a chlapec má díru v břiše. Druhý klečí na zemi a brečí, ale záhy je střelen do kolene. Po dalších pěti minutách je střelen do druhého. První chlapec leží na zemi a brečí, načež ho dva chlapi zvednou a hodí do dodávky. Druhého chlapce střelí do hlavy.
Neil se nevydrží dívat ani do poloviny. Pak velmi sprostě zanadává a ze stolu smete celou hromadu papírů. Richie má v očích skoro slzy: „Ten zkurvysyn…!“
Voják jako jediný chápe, co se stalo. Chlapci chtěli Strikorovova zradit, ale očividně na to nemají. Muž jako je Strikorov neprohrává s patnáctiletými chlapci. Agent si vrátí nahrávku do chvíle, kdy jednoho nakládají do dodávky.
„Děláš si srandu, musíš to vidět ještě jednou?!“ štěkne Neil.
Voják nedbá svého nadřízeného a přiblíží si dodávku v programu a použije vyšší rastrování, načež ukáže do dodávky. Neil se tedy přijde podívat, co jeho nejlepší muž zjistil. „Co to je? To je… Strikorov. On to celé – to je kurva.“
A teď je otázka, napadne vojáka zcela náhle. Kdyby otec dovedl jeho výcvik ke konci, byl by voják na místě těch chlapců... nebo těch střelců?
Podle Richieho pohledu, který vojákovi s výcvikem věnuje, přemýšlí o tomtéž. A zabiják musí na vzduch. Musí ven. Nemůže tu být s těmihle lidmi, kteří nemají nejmenší tušení, jaké to je-!!! Uteče. Uteče, protože jinak by musel někoho zabít. Nejspíš Neila - možná Richieho. Bere schody po třech, nevnímá bolavé lokty, jak naráží do zdí, a ramena, jak otevírá těžké dveře. Vyběhne na střechu, padne dlaněmi na beton a dá se do zběsilého klikování: nemysli na to, nemysli na to, nemysli na to, nemysli na to, nemysli na to!!!
Po více než hodině cítí mírnou únavu. Potřebuje meditaci. Začíná se to hroutit, už příliš dlouho je v normálním, reálném světě, už příliš dlouho žije běžně, ale nedokáže se s tím sžít. Dostihují ho celý život potlačované emoce a on neví, co s nimi má dělat, neví, jak se s tím vyrovnávat. A proto je nejjednodušší předstírat, že se nic nezměnilo.
Vyzkouší ještě jednu sadu sklapovaček. Potřebuje běh. Potřebuje nepřemýšlet, potřebuje s odpoutat od tohoto života, od běžných lidí. Potřebuje být sám, potřebuje meditovat, potřebuje zemřít. Je to víc než může unést, ale ještě předtím má úkol. Za chvíli to může celé skončit, za chvíli se může zabít, může skočit, může se zastřelit, může se oběsit, může si podřezat žíly, může se otrávit, udusit, uškrtit, utopit, uhořet, umrznout – je tolik způsobů, jenom si vybrat…!
Ale on nemůže. Ještě ne. Potom, až to všechno skončí, až bude Strikorov mrtvý… pak se konečně zabije.
A konečně najde klid.
Komentáře
Okomentovat